Jedinečná zauhlovací a vodárenská věž v areálu vratislavického Intexu se po letech úsilí stala kulturní památkou. Na Liberecku jde už o třetí technickou památku.
Liberečtí památkáři o zápis věže a přilehlé kotelny mezi památky požádali už v lednu 2011. Jenže vlastník, společnost Intex, byl proti a odvolal se. Přísná památkářská pravidla totiž podle obav Intexu mohla zpřetrhat plány majitele a zpomalit rozvoj areálu. Ministerstvo ale definitivně rozhodlo minulý měsíc.
Autorem celého souboru staveb z let 1916-1919 je významný architekt Leopold Bauer. „Jde o jedinečný hmotný doklad období rozmachu průmyslové obce, historicky neoddělitelně spjaté s tradicí výroby koberců,“ řekl ředitel libereckého památkového ústavu Miloš Krčmář.
Památkou je nejen šedesátimetrová zauhlovací a vodárenská věž, ale i přilehlá kotelna s elektrárnou a silničním mostem přes Lužickou Nisu. „Důvodem pro památkovou ochranu je samotná architektonická hodnota zauhlovací věže, která tvoří neoddělitelný technologický celek s kotelnou a elektrárnou, i silničního mostu přes řeku Nisu,“ připomněl Krčmář. Věž je také spolu s kostelní věží nejvýznamnější dominantou Vratislavic.
Intex v souvislosti s vodárenskou věží a kotelnou nechal zpracovat několik studií. V minulosti se například počítalo s přestavbou průmyslového areálu na polyfunkční území. Prolínalo by se v něm bydlení s podnikáním ve zrekonstruovaných budovách náležejících k bývalé továrně.
„Komplikuje nám to rozvoj areálu. Památková ochrana teď bude velmi limitovat i vodárenskou věž. V zahraničí je třeba časté využití pro rekreační nebo zábavní účely. To s památkovou ochranou dost těžko uděláme,“ posteskla si členka představenstva akciové společnosti Intex Kateřina Deličová.
Text: Adam Pluhař
MF Dnes 6. 1. 2016